Luhačovický fotbal má za sebou další povedený víkend. Oba domácí týmy předvedly výkony plné nasazení, bojovnosti i herní kvality. Zatímco jeden zápas se nesl v jistějším duchu, druhý nabídl dramatický průběh a obrat ve vývoji hry.
FK Luhačovice – A 4 : 1 TJ Štítná nad Vláří branky FKL: Martin Pacík 3x, Marek Tomaštík
Hodnocení trenéra Martina Bernátka: ,,Náš dlouholetý soupeř ze Štítné se představil svým typickým herním projevem. Velký důraz v osobních soubojích a velmi dobré standardní situace. Začátek utkání byl opatrný, oba týmy věděli, že je to pro ně důležitý zápas. Nikdo nechtěl udělat chybu. V 18.min. se poprvé uvedl Martin Pacík, když si navedl míč na střed hřiště a nechytatelnou bombou z 20 metrů otevřel skóre. Navíc chvíli na to se také premiérovou brankou za FKL zapsal Marek Tomaštík. Hosté hrozili hlavně ze standardních situací, těch bylo na můj vkus v první půli až moc. Naštěstí jsme všechny odvrátili a tak se šlo do kabin za stavu 2:0. V 55.min. se podruhé v utkání prosadil Martin Pacík. Štítná ale nic zabalila a o 10 min. poté snížili na 3:1. Naštěstí pro nás jsme žádné drama nepřipustili. A v 70.min. jsme si třibrankový náskok vzali zpět. A kdo jiný než hráč zápasu Martin Pacík, který zkompletovat hattrick. Jsem rád, že jsme zápas zvládli, Štítná je vždy nepříjemný soupeř. Kluky musím rovněž pochválil jak se vyrovnali v tvrdosti v osobních soubojích, to byl určitě jeden z důležitých faktorů k vítězství.“
První poločas patřil soupeři. Měli lepší vstup, dali rychlý gól a hlavně byli výborně organizovaní. Jakmile jsme získali míč, okamžitě se zatáhli do kompaktního bloku a hrozně těžko se přes to dostávalo. Navíc nás v téhle fázi několikrát podržel Mikeš v bráně – chytil minimálně tři vyložené šance soupeře a držel nás ve hře, což bylo strašně důležité.
O přestávce jsme si jasně řekli, že musíme změnit hru dopředu. Stáhli jsme klasické hroťáky a poslali tam rychlé dorostence, abychom hru víc rozhýbali a dostali se za obranu.
A to zafungovalo perfektně. Druhý poločas byl z naší strany úplně jiný. Obraz hry se otočil – byli jsme aktivnější, důraznější a soupeř začal fyzicky odcházet. Najednou jsme byli lepší v soubojích, měli jsme tlak a začaly přicházet i šance.
Vyrovnání bylo zasloužené. Petr Lukáš to vzal na sebe a krásnou střelou zpoza šestnáctky to uklidil – přesně takhle si představuju řešení těchto situací.
Závěr měl pořád tempo, oba týmy chtěly vyhrát, ale myslím si, že remíza je spravedlivá. Každý měl svůj poločas.
Celkově jsem spokojený. Mělo to kvalitu, nasazení i emoce. A velké plus pro tým, že jsme to po nepovedeném prvním poločase dokázali zlomit a vrátit se do zápasu.“
