Sezóna 2024/2025 je za námi a nastal čas ohlédnout se za tím, co nám přinesla – nejen z hlediska výsledků, ale především z pohledu týmového vývoje, individuálních výkonů i každodenní práce na trénincích. Každý tým si prošel vlastní cestou, čelil odlišným výzvám a zaznamenal různorodé úspěchy i zklamání.
A-tým pod vedením Martina Bernátka bojoval v krajském přeboru, kde se snažil navázat na předchozí sezóny a udržet krok s konkurencí. B-tým, který vedl Pavel Löbb, předvedl výrazný výkonnostní obrat mezi podzimní a jarní částí, čímž potvrdil svůj potenciál i výchovnou roli. Dorost pod trenérem Filipem Bartošem si vyzkoušel novou formu spolupráce se Slavičínem, která přinesla nejen sportovní výsledky, ale i cenné zkušenosti pro hráče na prahu dospělého fotbalu. Největší odměnou za jejich úsilí je pak návrat dorostu zpět do krajské soutěže, kam svou kvalitou i zázemím bezpochyby patří.
A – tým
Hodnocení trenéra Martina Bernátka: Sezóna 2024/2025 začala již tradičně Lázeňským pohárem, tentokrát ve Velichovkách. Umístili jsme se na 4. místě z 8 účastníků, kdy jsme v boji o třetí místo prohráli s domácím celkem.
Dále následoval pohár hejtmana Zlínského kraje, kde jsme prošli do čtvrtfinále. První kolo jsme měli volný los, ve druhém jsme přešli přes Zlechov a v osmifinále přes Prakšice. Zastavil nás až pozdější vítěz letošního ročníku Hluk.
V samotné soutěži KP jsme obsadili celkově 9. místo s 29 body a se skóré 30:45.
Podzimní část byla pro nás o něco lepší než ta jarní. Získali jsme v ní 16 bodů a patřilo nám po podzimu 8. místo. Do jarní části jsme šli s tím, že se pokusíme posunout ještě o nějakou příčku nahoru, bohužel to se nám nepovedlo.
Co nás nejvíc trápilo v celé sezóně tak bylo zranění a taky naše produktivita. Za 26 zápasů jsme dokázali vstřelit pouze 30 branek. Bohužel v současné době nemáme žádného „bombarďáka“, který by vstřelil za sezónu 10 a více branek. Našim nejlepším střelce se stal George Mimshach Danquah, který vstřelil 6 branek. Nejlépe asistujícím hráčem by Tonda Polepka, který připravil celkem 5 branek.
To co nás nebo alespoň mě osobně dále trápilo, byly domácí zápasy. Ze 13 zápasů jsme dokázali vybojovat pouze 11 bodů a hlavně jsme vstřelili pouze 8 branek. To bude jedna z věcí, kterou musíme do budoucna zlepšit, abychom byli úspěšnější. Takové zápasy jako byly s Bystřicí pod H. (prohra 0:2) nebo s Nevšovou (prohra 0:1), bychom měly zvládat. Naopak s venkovními zápasy jsem v celku spokojen. Uhráli jsme ze 13 utkání 18 bodů. Tady se nám nejvíce povedly utkání na podzim v Osvětimanech (výhra 3:2) a na jaro v Morkovicích, kde jsme vyhráli 4:3.
Konečné 9. místo hodnotím jako reálný obrázek našich výkonů. Cíl jsem měl být v první polovině tabulky, to se nám těsně nepodařilo tak nemohu být spokojen. V příští sezóně musíme hlavně zlepšit produktivitu a být nebezpečnější v domácích utkáních. Doufám, že se brzy doléčí naši dlouhodobě zranění hráči a pomohou nám dosáhnout tohoto cíle.
S koncem letošní sezóny se loučíme s dlouholetými oporami klubu (Michal Švec a Rosťa Slobodian). Chtěl bych jim jménem celého klubu poděkovat za to, co pro náš klub udělali. A přeju jim do dalšího působení hlavně hodně štěstí a zdraví.
Na závěr bych chtěl všem hráčům, členům vedení klubu i realizačního týmy a všem fanouškům, kteří nás podporovali, poděkovat za celou sezónu 2024/2025. FKL-olééé
Dále následoval pohár hejtmana Zlínského kraje, kde jsme prošli do čtvrtfinále. První kolo jsme měli volný los, ve druhém jsme přešli přes Zlechov a v osmifinále přes Prakšice. Zastavil nás až pozdější vítěz letošního ročníku Hluk.
V samotné soutěži KP jsme obsadili celkově 9. místo s 29 body a se skóré 30:45.
Podzimní část byla pro nás o něco lepší než ta jarní. Získali jsme v ní 16 bodů a patřilo nám po podzimu 8. místo. Do jarní části jsme šli s tím, že se pokusíme posunout ještě o nějakou příčku nahoru, bohužel to se nám nepovedlo.
Co nás nejvíc trápilo v celé sezóně tak bylo zranění a taky naše produktivita. Za 26 zápasů jsme dokázali vstřelit pouze 30 branek. Bohužel v současné době nemáme žádného „bombarďáka“, který by vstřelil za sezónu 10 a více branek. Našim nejlepším střelce se stal George Mimshach Danquah, který vstřelil 6 branek. Nejlépe asistujícím hráčem by Tonda Polepka, který připravil celkem 5 branek.
To co nás nebo alespoň mě osobně dále trápilo, byly domácí zápasy. Ze 13 zápasů jsme dokázali vybojovat pouze 11 bodů a hlavně jsme vstřelili pouze 8 branek. To bude jedna z věcí, kterou musíme do budoucna zlepšit, abychom byli úspěšnější. Takové zápasy jako byly s Bystřicí pod H. (prohra 0:2) nebo s Nevšovou (prohra 0:1), bychom měly zvládat. Naopak s venkovními zápasy jsem v celku spokojen. Uhráli jsme ze 13 utkání 18 bodů. Tady se nám nejvíce povedly utkání na podzim v Osvětimanech (výhra 3:2) a na jaro v Morkovicích, kde jsme vyhráli 4:3.
Konečné 9. místo hodnotím jako reálný obrázek našich výkonů. Cíl jsem měl být v první polovině tabulky, to se nám těsně nepodařilo tak nemohu být spokojen. V příští sezóně musíme hlavně zlepšit produktivitu a být nebezpečnější v domácích utkáních. Doufám, že se brzy doléčí naši dlouhodobě zranění hráči a pomohou nám dosáhnout tohoto cíle.
S koncem letošní sezóny se loučíme s dlouholetými oporami klubu (Michal Švec a Rosťa Slobodian). Chtěl bych jim jménem celého klubu poděkovat za to, co pro náš klub udělali. A přeju jim do dalšího působení hlavně hodně štěstí a zdraví.
Na závěr bych chtěl všem hráčům, členům vedení klubu i realizačního týmy a všem fanouškům, kteří nás podporovali, poděkovat za celou sezónu 2024/2025. FKL-olééé
B – tým
Hodnocení trenéra Pavla Löbba: Zápas o dvou poločasech
Celou sezónu bych bez váhání přirovnal k utkání o dvou zcela rozdílných poločasech. Ten první – podzimní – nám příliš nevyšel. Herně jsme měli sílu, ale chyběla nám konzistence, disciplína. Výsledkem bylo nelichotivé 11. místo se 14 body a skóre 28:28.
Na hřišti jsme často dokázali soupeře přehrát, ale body jsme ztráceli kvůli zbytečným chybám. Trápily nás karty, herní výpadky i kolísavá sestava. Přesto jsme věděli, že v týmu je potenciál, jen jsme ho zatím nedokázali naplno využít. Zimní pauza a soustředění v Mutěnicích měly být impulsem ke změně – a byly.
Druhý poločas: nový tým, nový duch
Do jara jsme vstoupili jako jiný tým. Všechno odstartoval divoký duel ve Štípě, kde jsme zvítězili 6:4. Tenhle zápas byl zlomový. Kluci si začali víc věřit, hra získala tempo a směr. Následovala výhra 6:2 nad Vizovicemi a najednou byla v kabině cítit úplně jiná energie.
Ať už to byla výhra v Jaroslavicích (1:2), doma s Návojnou (3:2), venku ve Vysokém Poli (2:4) nebo suverénní vítězství nad Kašavou (8:2) a Potečí (3:0), tým ukazoval, že podzimní trápení je minulostí. I v těžších chvílích, například po porážkách s Loukami či Jasennou, jsme dokázali zůstat pohromadě a znovu zabrat.
Tým si sedl. A rostl
Zásadní rozdíl byl v tom, že si tým jednoduše „sedl“. V sestavě se stabilizovaly klíčové posty, odezněly zbytečné karty, zlepšila se tréninková docházka. Zapojili se i naši dorostenci – včetně brankáře. Je skvělé vidět, že naše béčko opravdu plní i svou výchovnou roli.
Zvláštní pochvalu si zaslouží útočné duo Adam Petráš – Martin Horáček, které spojilo zkušenost a dravost v nebezpečný tandem. Oba dva se propracovali mezi top střelce celé soutěže a táhli náš útok ve správný moment.
Stejně tak musím vyzdvihnout stoperskou dvojici Zdeněk Červenka – Dominik Mejzlík. Jeden klid, druhý energie – a dohromady velmi solidní osa defenzivy, která se během jara výborně zformovala. V záloze pak dirigoval tempo zápasů Alex Löbb, který svou kreativitou a přehledem držel naši hru pohromadě.
Ale nejen ti nejviditelnější – pochvalu si zaslouží každý jeden hráč. Každý, kdo oblékl dres Luhačovic B, přinesl svůj díl. A právě tahle šířka, týmovost a soudržnost nás v jarní části dovedly tam, kam jsme chtěli – na 5. místo tabulky.
Děkujeme!
Velké díky patří klukům za poctivý přístup a fanouškům za podporu. Tahle sezóna nás posunula. A hlavně – ukázala, že i nepříznivý vývoj se dá otočit, když držíme spolu.
Celou sezónu bych bez váhání přirovnal k utkání o dvou zcela rozdílných poločasech. Ten první – podzimní – nám příliš nevyšel. Herně jsme měli sílu, ale chyběla nám konzistence, disciplína. Výsledkem bylo nelichotivé 11. místo se 14 body a skóre 28:28.
Na hřišti jsme často dokázali soupeře přehrát, ale body jsme ztráceli kvůli zbytečným chybám. Trápily nás karty, herní výpadky i kolísavá sestava. Přesto jsme věděli, že v týmu je potenciál, jen jsme ho zatím nedokázali naplno využít. Zimní pauza a soustředění v Mutěnicích měly být impulsem ke změně – a byly.
Druhý poločas: nový tým, nový duch
Do jara jsme vstoupili jako jiný tým. Všechno odstartoval divoký duel ve Štípě, kde jsme zvítězili 6:4. Tenhle zápas byl zlomový. Kluci si začali víc věřit, hra získala tempo a směr. Následovala výhra 6:2 nad Vizovicemi a najednou byla v kabině cítit úplně jiná energie.
Ať už to byla výhra v Jaroslavicích (1:2), doma s Návojnou (3:2), venku ve Vysokém Poli (2:4) nebo suverénní vítězství nad Kašavou (8:2) a Potečí (3:0), tým ukazoval, že podzimní trápení je minulostí. I v těžších chvílích, například po porážkách s Loukami či Jasennou, jsme dokázali zůstat pohromadě a znovu zabrat.
Tým si sedl. A rostl
Zásadní rozdíl byl v tom, že si tým jednoduše „sedl“. V sestavě se stabilizovaly klíčové posty, odezněly zbytečné karty, zlepšila se tréninková docházka. Zapojili se i naši dorostenci – včetně brankáře. Je skvělé vidět, že naše béčko opravdu plní i svou výchovnou roli.
Zvláštní pochvalu si zaslouží útočné duo Adam Petráš – Martin Horáček, které spojilo zkušenost a dravost v nebezpečný tandem. Oba dva se propracovali mezi top střelce celé soutěže a táhli náš útok ve správný moment.
Stejně tak musím vyzdvihnout stoperskou dvojici Zdeněk Červenka – Dominik Mejzlík. Jeden klid, druhý energie – a dohromady velmi solidní osa defenzivy, která se během jara výborně zformovala. V záloze pak dirigoval tempo zápasů Alex Löbb, který svou kreativitou a přehledem držel naši hru pohromadě.
Ale nejen ti nejviditelnější – pochvalu si zaslouží každý jeden hráč. Každý, kdo oblékl dres Luhačovic B, přinesl svůj díl. A právě tahle šířka, týmovost a soudržnost nás v jarní části dovedly tam, kam jsme chtěli – na 5. místo tabulky.
Děkujeme!
Velké díky patří klukům za poctivý přístup a fanouškům za podporu. Tahle sezóna nás posunula. A hlavně – ukázala, že i nepříznivý vývoj se dá otočit, když držíme spolu.
Dorost
Hodnocení trenéra Filipa Bartoše: Letošní sezóna okresního přeboru dorostu poprvé ve spojení sdruženého týmu Luhačovice a Slavičín dopadla dobře výsledkově a pozitivně průběhem. Co se týká výsledkové části, tak se nepovedlo navázat na skvělý podzim, který jsme ukončili na prvním místě, na jaře jsme se museli spokojit s konečným třetím místem. Před sezonou by to bylo zklamání, nyní jak už víme, tak je se bronz stal zlatem a díky třetímu místu se povedlo splnit cíl a vrátit se po roce do krajské soutěže, kam jednoznačně patříme. Chtěl bych zhodnotit zejména fungování sdruženého týmu, spolupráci Luhačovic a Slavičína a jaký vliv to mělo na kluky a jak se tím můžou inspirovat ostatní kluby. V nejnižší soutěži jsme totiž získali velké množství zážitků a zkušeností ať už příjemných či méně příjemných. V podzimní části se dařilo nasazovat vyrovnaně minutáží jak Luhačovické tak Slavičínské kluky a povedlo se jedenkrát týdně trénovat společně. Jak to ze začátku bývá, až opadla počáteční nervozita, troufnu si tvrdit, že vznikla zajímavá chemie mezi všemi kluky i trenéry. Když je totiž organizace, trenéři a tím pádem i hráči na podobné vlně, věci můžou být příjemné. V zimě jsme díky vždy perfektně připravenému areálu v Hrádku mohli společně trénovat a zahrát si okresní pohár dorostu prakticky v domácích podmínkách, což všechny náramně bavilo a prohra v semifinále sice zabolela, ale za daných podmínek jsme nemohli vytěžit více. Jarní část již vlivem externích faktů neprobíhala spoluprací tak intenzivně, kdy se oběma týmům ztenčily kádry a šikovní dorostenci museli jak Slavičínu tak Luhačovicím v mužích zachraňovat zadek. I přesto se povedlo pokaždé vyjít si vstříc a zajistit klukům herní minutáž, odehrát důstojně všechny zápasy. S kádrem a organizací z podzimu mohl jak Slavičín pomýšlet na dotažení titul v přeboru dorostu, tak my v přeboru okresním. Nicméně k jádru věci – jsem neskutečně rád, že organizací, celým rokem, komunikací na sociálních sítích, vazbách mezi kluky jsme ukázali cestu, jak pomáhat rozvíjet šikovné hráče z okolních vesnic, vytvářet z nich použitelné hráče do krajských soutěží a nebrzdit jejich fotbalový i osobnostní rozvoj ve svých mateřských klubech, kde při vší úctě zkrátka není cesta, aby hráči měli takové podmínky po celý rok, jako Luhačovice a Slavičín. Tolik nejen fotbalových zážitků a zkušeností, které kluci načerpali za tento rok, si troufnu říct, těžko v okolí zajistit jinde. V další sezoně v podobném duchu chceme pokračovat. Nyní však probíhají jednání i s dalšími okolními kluby, nejsou pevně stanoveny pravidla sdružených týmů, od čehož se bude odvíjet styl spoluprací po té oficiální formální stránce. Ještě jednou chci poděkovat jmenovitě Pavlu Tomečkovi, Lukáši Fojtů a Zdenku Kupčíkovi, že jsme tuto sezonu takto zvládli společně. Na závěr, již tradičně to pozitivní z fungování doplňování dorostenců do mužských výběrů: Za A tým krajského přeboru pravidelně nastupoval Jakub Garaja a Matěj Horáček, do tréninkového procesu se v průběhu roku zapojili téměř všichni členové, za B tým si odbyli premiéru Adam Zapletal, Baník Krajča, Libor Lorenc, Dan Adolt i Luca Pečner a všichni bez problémů zapadli do herního systému a mančaftu. To je věc, která mne těší osobně nejvíce. Zároveň chci vyzdvihnout propojení i mezi přípravkou, žáky a dorostem, což nejlépe dokumentuje společná ukončená na Radostově, kde si užilo závěr sezony přes 50 rodičů a téměř 100 aktivních dětí hrajících za FKL. Nyní si osobně na pár týdnů potřebuji odpočinout od fotbalu, byť to reálně z pohledu organizace provozních věcí úplně nejde a na startu letní přípravy se všichni zase potkáme 18. července na Radostově. Přes léto nás čeká další práce na rozšíření kádru, zatím jedinou posilou pro nás je Kryštof Talaš ze sousední Dolní Lhoty. Děkuji všem rodičům, fanouškům a vedení FKL za skvělý rok, pojďme s radostí do dalšího!
